Zkušenost se zelenými potravinami
„Život má svá pravidla a jedno z nich je zelené.“
Rakovina prsu
Nedávno jsem byla na návštěvě u své bývalé klientky, dnes přítelkyně, inteligentní a citlivé
ženy, které si velmi vážím. Povídaly jsme a pak se odhodlaly, sedly k počítači, popíjely čaj a
ona psala svou zkušenost s nemocí, které se všechny ženy bojí. Vzpomínání bylo bolestné,
občas byly slzy, to když se jí znovu vracela bezmocnost v mašinerii naší medicíny. V takové
chvíli jsem byla ráda, že jsem vedle ní a obě jsme byly vděčné za náš zelený „zázrak“, který
se k ní tehdy dostal „pozdě, ale přece včas“.
Jarmila Kozáková
Mladý ječmen mi doporučila kožní lékařka na regeneraci kůže po ozařování. Prodělala
jsem operaci nádoru prsu. Chemoterapii jsem po dlouhém zvažování celkových následků na
organismus odmítla a ozařování jsem se podrobila s nadějí, že jeho důsledky budou pouze
lokální. Všechno bylo jinak. Po ozařování byla kůže červenočerná s hnisavými boláky a
nesmírně citlivá na jakýkoliv dotek. Lékaři doporučované ošetření byl pouze odvar řepíku,
který stav nemohl zlepšit. Kožní lékařka konstatovala zánět a doporučila Belladonu
(homeopatikum). Za 3 dny se zahojily mokvající boláky a stav kůže se začal zlepšovat. Horší
to bylo s ostatními následnými problémy způsobenými operací, ozařováním i hormonální
léčbou (neprůchodnost lymfatických cest tj. otoky a bolesti ruky na straně odstraněného
nádoru, nedostatečná hybnost ruky, vysoký krevní tlak, zánět močových cest, psychické
problémy, nespavost, klimakterické obtíže, poruchy štítné žlázy a hormonální poruchy).
Domnívám se, že určující v léčbě jsou problémy psychické. Člověk je najednou den ze dne o
15 let starší. Dívá se na svět z druhé strany a všechno je zahaleno rouškou nemoci, bez víry na
zlepšení, bez víry na návrat. Rakovina je totiž porucha informace imunity. Imunitní systém si
dokáže poradit s každou chorobou, ale nedokáže rozpoznat nestandardní chování vlastních
buněk. Je to nemoc „napořád“.
V tomhle stavu jsem začala pít mladý ječmen. A pak se začaly dít zázraky. V prvé
řadě se začala regenerovat zčernalá kůže, zmizely i předpokládané pigmentové skvrny, jizvy
se zacelily tak, že na kontrole po 3 měsících nemohl lékař uvěřit, že jsem neprodělala
kosmetickou plastickou operaci. Samozřejmě ruku v ruce s tím se zlepšovala psychika. To
utrpení, co jsem viděla kolem sebe na onkologickém oddělení, to, co mi lékaři říkali
(pigmentace po ozařování už nikdy nezmizí, ruku už nikdy úplně nerozhýbáte, buďte ráda, že
s ní můžete pohnout, otoky budou už napořád, tablety na vysoký tlak jsou do konce života, to
jsou jen maličkosti, hlavně že nemáte rakovinu…) bylo najednou úplně jinak: nová naděje. Že
by lékaři neměli tak docela pravdu? A když už ji neměli v něčem, proč bych se dál měla ničit
chemií? Hormonální terapie, kterou mi lékaři předepsali, totiž byla plánovaná na několik let.
Protože působila na úrovni hypofýzy, působila na centra téměř všech hormonů. Trpěla jsem
hroznými bolestmi, bolela mě snad každá buňka v těle, nemohla jsem vyjít ani do schodů,
život pro mě neměl smysl. Kromě toho jsem měla silnou osteoporózu.
Tehdy jsem našla odvahu s tzv. léčbou skončit. K ječmenu jsem začala užívat ještě
chlorelu a bylo mi dobře, čím dál lépe. Postupně se začalo urovnávat všechno. Na kontroly
jsem chodila každé 3 měsíce trochu s malou dušičkou, vždycky mě lékaři přemlouvali, abych
s klasickou léčbou pokračovala, ale já jsem si byla jistá, že i kdyby kontrola nedopadla dobře,
k této tzv. léčbě už se nikdy nevrátím a byla jsem vděčná za dobu, kterou jsem mohla prožít
s dobrým pocitem ze života, kdy jsem se z něj mohla radovat. Měla jsem konečně čas a chuť
o nemoci si něco nastudovat, nastudovat si materiály o lidské psychice, o léčbě nemocí
homeopatickou metodou, bylinkami a zelenými potravinami a hlavně pochopit mechanismus
fungování těla, mysli a duše. Najednou se v mém okolí začali objevovat ti správní lidé (řekla
bych skoro andělé). Vedli mě z nevědomosti bažiny stresů a problémů, v kterých jsem dřív
žila a které způsobily mou nemoc, k sobě samé. Nastoupená cesta nebyla jen o zelených
potravinách, ale bez nich by nebyla možná.
Zdravotní problémy se postupně odstranily. Žádný invalidní důchod, jak mi
doporučovali! Vrátila jsem se po roce na plný pracovní úvazek ke svému náročnému povolání
(vedoucí IT oddělení). Dlouhodobé problémy se výrazně zlepšily. S rukou hýbám normálně,
zvedám i těžší břemena bez problémů, hormony jsou naprosto v pořádku, o změněné
pigmentaci kůže není řeč (takže si mohu dovolit i výstřih!), dokonce i osteoporóza se výrazně
zlepšila. Na kontrolách se lékaři ptají, jak se to léčím, že všechny výsledky jsou o tolik lepší,
že já sama jsem se tak změnila. S úsměvem říkám, že užívám zelené potraviny. Většinou
reagují shovívavým úsměvem, že víra má mě uzdravila, někteří ale už ví….
S odstupem doby (3.rok po nemoci) se na prodělanou nemoc dívám jako na dar.
Bez ní by nikdy nebylo možné se zastavit, aby se člověk podivil, kam tak spěchá. Bez ní bych
nevěděla, kam se mám vrátit a že už je čas na návrat. Bez ní bych neviděla život z druhé
strany a neuměla se opravdu radovat, smát se, plakat, milovat, bez ní bych nemohla život
prožívat.
Zelené potraviny byly začátek a budou mě provázet až do konce života. Jsou
jednoduché a o to účinnější, protože pracují na té základní buněčné úrovni. Čistí a vyživují,
umožňují vnímat všechno živé. Najednou je člověk bytostně spjat se životem a životní
energií, je součástí Života a žádná nemoc není podstatná.
V Českých Budějovicích 15.2.2010 J.S.
MOJE CESTA K ZELENÝM POTRAVINÁM aneb můj život se zelenými potravinami
Jako vysokoškolský pedagog jsem odučila poslední semestr a chystala se do důchodu. Všichni se mě ptali, co budu dělat. Ano, měla jsem spoustu plánů. Jenže léto nebylo u konce, ještě jsem se ani nestala tou důchodkou a už jsem měla chorobu!
Mé praktické lékařce se nelíbil můj krevní obraz, i poslala mě na krev – bez sebemenšího komentáře. Divila jsem se sice, že půjdu na krev ne do odběrového centra, ale na hematologii, ale dál jsem to neřešila. Až těsně před odběrem jsem si v tlustém „Rodinném lékaři“ nastudovala samotný pojem „hematologie“ a docela zpanikařila. Na hematologii mi pak oznámili, že mám CLL – chronickou lymfocytární leukémii a s úsměvem mi radili: „Žijte jako dosud, hlavně se nestresujte! My vás budeme každé 3 měsíce zvát na kontrolu krve.“– zněla mi v uších slova lékařky z hematologie. Bylo to jako hrom z čistého nebe, nic mi nebylo, unavená jsem nebývala (a pokud ano, měla jsem důvod: svou práci i studenty jsem milovala a „jela jsem“ vždycky na 120%) Když mi tedy pak sdělili diagnózu CLL, potěšilo mě, že nemám žádný nádor, že to není rakovina, že mě nečeká chemoterapie atd. Že můžu žít svůj běžný život!
Ale žít běžný, ten starý, život nešlo!!! Začala jsem si zjišťovat informace o CLL – chronické lymfocytární leukémii. Ujasnila jsem si, že se vlastně jedná o rakovinu krve.
A když přidám, že 2 měsíce nato jsem se ocitla v melanomové poradně se svým 4milimetrovým znaménkem, které se ukázalo být zhoubným, bylo pochopitelně odstraněno do 12cm jizvy (s operatérem jsme vtipkovali, že to mám liposukci zdarma…), je jasné, že do zpěvu mi nebylo. Diagnóza melanom, tzn. rakovina kůže, ta nejagresivnější forma bujení. Byla jsem v šoku, že si nemůžu plnit svůj důchodcovský sen, cestovat a jezdit k moři dle libosti. Nesmím na slunce!… I moje okrasná zahrada – má láska a hobby č.1 – přece vyžaduje pobyt na sluníčku!
Dvě rakoviny je trochu moc na jednoho. Manžel možná nevěřil, že ač v plné síle a plna elánu, mám takové choroby, nebo neuměl uchopit a zpracovat takové informace. Velkým pomocníkem mi byla dcera, žijící v Praze, která mi IHNED doporučila zelené potraviny, protože sama v tu dobu „jen tak“ pila ječmen. Pak se začaly sbíhat komentáře lékařů – bohužel ne těch z hematologie!!! Kožní lékařka doporučila imunologa, revmatoložka doporučila změnit stravu a naznačila směr, imunolog předepsal selen a vitamin D a vysvětlil např. to, že cukry podporují růst zhoubných buněk, že ty jsou živy právě z mých oblíbených sladkostí. U kadeřnice jsem zaslechla paní, že celá rodina polyká řasu chlorelu. V časopisech jsem najednou registrovala reklamu na zelenou řasu, články o způsobu stravování těch či oněch herců/hereček – copak dřív ty články nevycházely? Ne, vycházely, ale já jejich obsah nevnímala, reklamy na řasu přeskakovala. Teď jsem nakoupila knihy, další přinesla z antikvariátu a knihovny, zdrojem informací byl pochopitelně i internet.
Začínal se mi rýsovat závěr: Nemohu žít tak, jak jsem žila dosud – dle rady hematoložky. Já žila ve stresu, pracovním i trochu rodinném, jako perfekcionistka jsem chtěla a musela vždy všechno zvládnout, stihnout, ať šlo o rodinu nebo výuku, překlady, tlumočení, projekty, publikační činnost nebo byt a zahradu. Jediné, co jsem „neřešila“, bylo jídlo. Vystačila jsem si s málem, snadno jsem se odbyla bagetou na ulici nebo něčím sladkým. To nejraději. Když si kolegyně v práci uvařila zrána 3 hrnky různých bylinkových a „zdravých“ čajů, já si uvařila šálek kávy. Když ona obědvala něco domácího se zeleninou z krabičky, já jsem si na stravenku dala s chutí knedlík ba i hranolky, protože brambory či rýže mi v té naší restauraci připadaly rozvařené nebo nedovařené.
Od těch dnů jsem ušla dlouhou cestu: asi půl roku trvalo tápání, přešlapování, pak i hledání, sondování, konzultování.
Od prvních šoků z diagnóz a jejich rizik, přes noci probdělé u internetu i probrečené strachy, přes pocity bezradnosti, zoufalství apod. jsem začala nacházet pevnou půdu pod nohama. Prvním krokem byl zelený ječmen. V Praze jsem se sešla s pí. Lucií Němečkovou, výživovou poradkyní spolupracující s českou společností GREEN WAYS, která mi poradila a zdůvodnila konkrétnější kroky při změně mého jídelníčku. (Proč pít? Proč nesnídat jogurty? Co tedy snídat? Proč ne chléb a jaký chléb? …) Cílem byla očista mého překyseleného a znečištěného těla. Postupně jsem přidala řasu Chlorellu. Mezitím jsem absolvovala i kontroly na hematologii, výsledky byly v pořádku, nicméně počet těch potvor-leukocytů byl stále nad normu. Chápu, přece po tolika letech huntování svého těla nemohu chtít zázrak po pár měsících detoxikace! Právě v tuto dobu mi velmi pomáhala osobní setkání s pí.Němečkovou i její maily s podporou, novými radami, odkazy na literaturu, odborným vysvětlováním toho či onoho.
Ale pozorovatelné účinky moje změna jídelníčku měla už po půl roce:
1) Léta jsem trpěla bolestmi hlavy. Úpornými, kdy jsem polykala silné léky nebo i končila na pohotovosti. Hlava mě přestala bolet!!! Bolesti hlavy nemám. Myslím, že hlavně tím, že piju vodu, dříve jsem byla totálně dehydrovaná.
2) Léta jsem trpěla bolestmi pravé paže. Neurolog zkoušel měnit diagnózy i léčbu, nic nepomáhalo. Abych jen nefňukala bolestí a žila aktivní a plnohodnotný život, polykala jsem ibalginy, bruffeny atd. Dnes nevím, že „ruku mám“. Žádné bruffeny neužívám, mohla bych je vyhodit. Proces uzdravení nechápu, ale je to fakt.
3) Radost každé ženy: zhubla jsem 3-4 kg, aniž bych se o to nějak snažila či trpěla dietou. Vynechání sladkostí (nikoliv radikální, víkendové rituály „Kaffee und Kuchen“ s manželem jsme zachovali), omezení chleba, jídlo jen v pravidelných intervalech vykonaly své. Byl to přirozený proces. O to větší byla má radost, ba i pýcha na postavu důchodky.:-)
První účinky zdravého jídelníčku jsem tedy pozorovala, nicméně stále jsem měla pochybnosti, zda to, co jím a co vynechávám, je správné z hlediska výživy. Abych si neuškodila. Nad výsledky mého krevního obrazu mi radil i můj internista. V tomto ohledu jsem měla štěstí na milé a ochotné lékaře!!!
Abych se zbavila veškerých svých pochybností, skončila jsem ve SVĚTĚ ZDRAVÍ, který lákal zájemce o hubnutí. Já už jsem hubnout nepotřebovala, potřebovala jsem poradit se skladbou jídelníčku. Měla jsem opět štěstí: ocitla jsem se u nutriční terapeutky, jejíž manžel byl s leukémií na pokraji života, nicméně zahraniční klinika mu naordinovala speciální stravu a výživu, v Brně pak tento muž absolvoval transplantaci a již 3 roky je v remisi. Pochopila jsem, že strava a výživa může sehrát důležitou roli! Věnovali se mi s pravděpodobně běžnou péčí jejich systému, nicméně s ohledem na mou chorobu byl můj případ konzultován s lékařskou radou, vypracovali mi jídelníček konkrétně pro mou osobu. Byla jsem v jejich péči 3 měsíce. Po tu dobu jsem si zapisovala, co jsem snědla, chodila to konzultovat, má nutriční terapeutka se mi vždy věnovala, opravovala mé chyby, trpělivě odpovídala na mé dotazy. Bylo pro mě mnohem snazší stravovat se rozumně, disciplinovaně. A těšit se na výsledky z hematologie…
Tato spolupráce s nutriční terapeutkou jen dovršila mé hledání a ujasnila jsem si spoustu drobností. Všem doporučuji i tuto instituci: 3měsíční péče stála určitě za ten čas a peníze. V případě takových chorob o peníze stejně nejde, takže poplatek tu za to, tu za ono je zcela nepodstatný.
A jak to tedy dopadlo?
Tady je výpis z mého krevního obrazu – řada s těmi sledovanými padouchy-leukocyty:
7.9.2011 13.12.2011 7.3.2012 20.6.2012 17.9.2012
Leukocyty 13.1 13.0 11.9 11.5 10.6 /v tisících/
Happy end! Hodnoty klesají! Byla jsem pyšná! Dokázala jsem to! Těšila jsem se, jak mě pochválí má lékařka z hematologie, ale pochvalu jsem nedostala, zřejmě nefandí zdravé stravě a zeleným potravinám. Přesto jsem dál propagovala mezi známými či postiženými CLL zdravou stravu, mladý ječmen i řasu a všechno to, co jsem načerpala po dobu svého hledání.
No, úplný happy end se bohužel nekonal. Usnula jsem na vavřínech? Myslela jsem, že hodnoty jsou trvalé? Dovolila jsem si i sladkosti a jiné hříšky, vždyť jsem byla tak štíhlá!… .
Při další kontrole po 3 měsících byl výsledek černý na bílém: leukocytů 15,4. Hladina není nikterak děsivá, z lékařského hlediska stále nezajímavá, nicméně můj výkyv ve stravě se zřejmě projevil. Už jsem nebyla na sebe pyšná, naopak – styděla jsem se, že jsem nevydržela, neodolala. Štvalo mě to opětovné „zašpinění“ organismu. Jde hlavně o překyselení.
Selhala jsem. Selhal „lidský faktor“, nevydržela jsem tak striktní režim. Teď samozřejmě se zase snažím o disciplínu, protože to dělám PRO SEBE. Uvědomuji si, že v porovnání se svým „minulým životem“, tzn. před těmi ošklivými diagnózami, žiju 100x zdravěji! Stále piju 2x denně zelený ječmen, užívám 3x denně á 9 tablet řasy Chlorelly, piju hodně vody, den začínám vlažnou vodou s citrónem, snídám jáhelné vločky, jím 5x denně v pravidelných intervalech, pochopitelně ovoce, zeleninu, ryby a všechny ty doporučené věci i podpůrné tablety (selen, vitamin D, omega3-kapsle). Místo kávy piju cereální nápoj Caro. Místo tatranky či margotky si nosím sebou krabičku s paprikou/okurkou/jablkem/hruškou. Jak jednoduché! A cíleně se vyhýbám STRESU, kterého jsem dříve měla až příliš! Zelené potraviny už jsou v mém jídelníčku natrvalo. Vkládám do nich velkou důvěru.
Na své cestě za zdravím jsem se dozvěděla spoustu věcí, potkala řadu dobrých lidí, kteří mně pomohli ochytřit se a jít tím správným směrem, pár lékařů, kteří mě pochválili a podpořili. Hlavní je, že UŽ VÍM, co ano, co ne, jak a proč držet svůj život ve svých rukou. A platí tedy, že každá krize dává šanci. Každé zlo je k něčemu dobré. Mně určitě bylo.
Své ruské jméno jsem nikdy v lásce neměla, teď se mi zdá symbolické: v ruštině „надéжда“ znamená „naděje“. Mám naději, že své mrchy-rakoviny správnou stravou, zdravou výživou a zelenými potravinami budu držet na uzdě co nejdéle.
Naděžda z Ostravy
Urologické problémy, cévní problémy
Já jsem se setkala se zelenými potravinami před necelými pěti lety a přinesly velké změny do mého života. Líbil se mi celý projekt společnosti Green Ways, zařadila jsem zelené potraviny do svého jídelníčku a hned jsem začala i aktivně pracovat, protože ráda spoléhám sama na sebe a vím, že je důležité převzít zodpovědnost za svůj život po všech stránkách.
Chci se podělit o moje zkušenosti se zelenými potravinami, Mladým ječmenem a sladkovodní řasou Chlorellou, které jsem já osobně začala jíst preventivně proto, abych neměla žádné zdravotní problémy a civilizační nemoci, kterých kolem nás neustále přibývá. Říkala jsem si, že na sobě nic nepoznám, protože mi nic není, ale budu sledovat manžela, protože ten pravidelně chodil na urologické kontroly a užíval již přes 20 let léky, které mu byly nasazeny po dvou operacích ledvinových kamenů, kdy vždy byla ohrožena ledvina. I při užívání léků nebyl jeho zdravotní stav dobrý, hodnoty moči obsahovaly stále hodně kyselin, nefungoval metabolismus. Zaujala mě jedna z šesti důležitých vlastností zelených potravin, vyrovnávají správné pH v našem těle. Hned při první urologické kontrole měl pan doktor radost, že konečně se moč po tolika letech vylepšila. Dnes je manžel bez léků a žádné další léky na jiné zdravotní problémy nemá.
Mojí největší zkušeností s těmito potravinami byl problém mojí maminky. Ve svých 72 letech na revers prodělala operaci dolní končetiny – bypass, protože měla cévy, dle lékaře jako papír. Po roce prodělala další dvě operace, opakovaně se bypass ucpal, byla v kritickém stavu, kdy nás připravovali na nejhorší, ale zvládla to. Nohu však měla oteklou, studenou, nemohla moc chodit, dělalo jí to velké problémy. Po dvou letech těchto problémů a dalších, kdy již se nehojily rány na prstech, noha začala od prstů odumírat a lékaři již uvažovali o amputaci, protože po vyšetření byl bypass znovu ucpaný krevní sraženinou a malé cévy byly ucpány cholesterolem, začala také nejprve s užíváním Mladého ječmene. Nebylo to vůbec jednoduché, měla velké bolesti nohy, kdy se vlastně ty malé cévy, ucpané cholesterolem začaly čistit. Dobrý a nadějný signál byl ten, že dosud nehojící se rány se začaly pomalu hojit. V letošním roce maminka oslavila 80. narozeniny, pět let jí zelené potraviny a díky nim kolem jejího domku kvete spousta kytiček, o které se stará. Omládla nejméně o 10 let.
No, ale i já jsem byla hodně překvapená, když jsem cítila na sobě vliv zelených potravin, ukazovaly mi, co v mém těle řeší. V podstatě to byly záněty, které byly potlačeny antibiotiky, kterých jsem snědla hodně hlavně při léčbě angín, zánětů průdušek apod. Dnes vím, že se díky zelenému vyřešily i moje problémy se zády, zklidnily se mi záněty dásní a určitě by se mnoho dalších problémů již přihlásilo. K lékařům chodím jen na preventivní prohlídky, nenakupuji v lékárně, prostě zelené je pro všechny a na všechno. Velkou radost mám ze svého 2,5letého vnoučka, který si říká o zelené bonbónky, pijeme spolu zelený džusík, protože to jsou vitamínky, které vyhánějí bacily z bříška.
Zelené potraviny jsou to nejkvalitnější jídlo, které chybí na našich talířích a nejíme ho jen pro to, že nás něco bolí, ale proto, že máme rozum.
Hanka Kučerová, Jarošov nad Nežárkou
Mladý ječmen a podzim
Rozhovor s odborníkem na zelené potraviny Mudr. Miloslavem Lacinou
Nastává houbařská sezóna, ranní teploty se blíží bodu mrazu, hejna stěhovavých ptáků míří na jih, příroda hýří pestrými barvami, listí již opadává a začal nový školní rok. To jsou neklamné známky nastupujícího podzimu a podzim je obdobím, kdy dostává naše imunitní soustava pořádně zabrat. Zeptali jsme se lékaře Miloslava Laciny, jak vnímá toto období ve vztahu k mladému ječmeni.
Pane doktore jaký má pro člověka přínos užívání zelených potravin a mladého ječmene právě v podzimních měsících? V tomto ročním období se pro využití zelených potravin otvírá nový prostor.V létě na zdravý životní styl příliš nedbáme. Léto ke zdravějšímu stylu jakoby vybízí. Snad právě proto vše necháváme na něm. Je to přirozené. Užíváme si sluníčka, více pijeme, měníme svůj jídelníček a někdy dokonce i hubneme.
Na druhou stranu se mění povaha stresujících situací. Příprava na odjezd a příjezd z dovolené, příprava programu pro děti a vedle toho stále dodržování běžného denního režimu v pracovním procesu. Pak přijdou změny počasí, nachlazený kolega v práci či spolužák vašeho dítěte a už se v tom vezeme… infekční a respirační onemocnění, záněty…
Obecně se dá říct, že se celkový stav přirozené obranyschopnosti naší populace výrazně snižuje. Přibývá onemocnění především alergických a onkologických. Infekční onemocnění mají také rostoucí tendenci, sice ne tak prudkou z dlouhodobého pohledu, na druhou stranu však vykazují ohromující nárazové nárůsty v období epidemií.
Pitím mladého ječmene imunitní systém výrazně posilujeme. Jeho přirozeně vyváženým složením přispějeme k celkovému posílení a tím ozdravění těla a troufnu si konstatovat, že napomáháme ozdravění i vašeho „Já“.
Díky čemu nám zelené potraviny pomáhají a mladý ječmen?
Ve všech věkových i sociálních skupinách platí, platí, že pro dobrou funkci imunitního systému potřebujeme dostatečný přívod základních látek – vitamínů, minerálů, antioxidantů a stopových prvků.
Málokdo si uvědomuje, že nezbytně (životně důležitě) potřebujeme i živé enzymy a fytolátky, které zelené potraviny obsahují ve vysokých koncentracích. Vzhledem k tomu, že většina naší populace tyto podmínky přijímanou stravou nenaplňuje, nezbývá, než sáhnout po zelených potravinách.
Zelené potraviny doplní organismu důležité látky a tím přímo stimulují činnost jednotlivých složek imunitního systému (aktivitu bílých krvinek pohlcujících mikroby i vyrábějících protilátky). Vysokým obsahem antioxidantů chrání zelené potraviny především buněčné membrány před jejich poškozováním a tak uzavírají cestu infekci do organismu.
Tyto příznivé vlastnosti zelených potravin jsou dvojnásob důležité v podzimním období, kdy po předchozím létě dochází k prudkému poklesu zejména ranních teplot. Organismus je navíc vyčerpáván změnou intenzity slunečního UV záření a prudce se zvyšující stresovou zátěží.
Jaké jsou vaše osobní zkušenosti s mladýme ječmenem?
V praxi se mně a hlavně jeho uživatelům Mladý ječmen osvědčuje takříkajíc „na každém kroku“.
Co lze od mladého ječmene očekávat?
- mladý ječmenvýrazně úlevuje v oblasti trávících obtížímladý
- ječmen potlačuje stavy únavy
- mladý ječmen mírní projevy alergií
- mladý ječmen pomáháorganismu při regeneraci v poúrazových i pooperačních stavech
- mladý ječmen jenesmírně účinný v prevenci infekčních onemocnění a při jejich rozvinutí dokáže podstatně zmírnit jejich průběh
- silné protizánětlivé působení mladého ječmene ulevuje i od bolestí pohybového systému, tj. od bolestí páteře a velkých i drobných kloubů, ať již jsou změny původu degenerativního(artrózy, nárůstky, deformity) či převážně zánětlivého.
Mladý ječmen účinně podporuje i redukční programy zaměřené na snížení hmotnosti, celkově zlepšuje náladu a tím se i zvyšuje sebevědomí. Vzhledem k tomu, že většina z nás je dlouhodobě silně neurotizována, objevují se druhotně dyspeptické syndromy, vertebrogenní syndromy a depresivní stavy. Mladý ječmen je pak právě tím rytířem, který umí rozseknout bludný kruh a vyvést nás z mnoha zdravotních problémů.
Doporučuji všem každé ráno namíchat si nápoj z Mladého ječmene.
Vykročíte tak správným krokem. A večer, než jdete spát udělejte totéž. Vypěstujte si tento dobrý návyk a vaše tělo vám poděkuje.
Vymře bílá rasa?
Když jsem se vrátil v roce 2005 z ozdravného institutu v San Diegu, kde se léčí pomocí změny životního stylu a pití velkého množství zelenáčů, zhlédl jsem v televizi reportáž. Tématem byla prudce narůstající neplodnost bílé populace. Byl jsem jako v jiném světě. Redaktor si, společně s vědci, lámal hlavu nad tím, jak problém řešit. „Onemocnění“ bylo položeno do roviny „neřešitelné“. Avšak jeden z účastníků reportáže – neplodný mladík, poukázal na cestu. „Dva roky jsem se léčil na neplodnost. Měl jsem žalostně málo spermií, a to co jsem měl, byl „mrtvý“ nepoužitelný materiál. Lékař si nevěděl se mnou rady. Řekl mi, že na mě nic nezabírá, ať tedy zkusím změnit životní styl. Pil jsem jen Coca Colu, nehýbal se… Omezil jsem pití Coly, začal cvičit a změnil jídelníček. Po třech měsících vzrostl počet spermií na 20 000 000 a po dalším roce a půl se nám narodila krásná dvojčátka…“
Čtyřicet pět let radosti
V roce 2005 předložili francouzští andrologové studii, která poukazovala na to, že pokud nedojde ke změně, již za padesát let nebudou mít bílí muži čím oplodnit ženu. Nebudou ani dárci. Většina specialistů na mužskou plodnost přijala toto tvrzení s úsměvem. Za pouhé tři roky dali andrologům za pravdu. Vědci se dnes shodují, že jde o tzv. sumarizační efekt – koktejl všech negativních civilizačních vlivů. Paradoxem však je, že Japonci, kteří žijí ve stejném elektrosmogu, konzumují podobné přídatné chemické látky, aj., problémem neplodnosti netrpí. (Víte, že spotřeba zelených potravin, je v Japonsku výrazně vyšší než v Evropě? Japonsko si vybralo chlorellu jako alternativní zdroj potravy pro své obyvatele. První prášek z mladých lístků ječmene byl vyroben v Japonsku…)
Starší páni jsou na tom lépe
Prof. MUDr. Zdeněk Malý CSc. uvádí v týdeníku Mladá fronta: „V minulém roce naši dárcovskou kliniku navštívilo 64 studentů vysokých škol. Pouze šest z nich mělo spermiogram v pořádku. To znamená, že se mohli stát dárci.“ Někteří z odborníků se přiklání k teorii, že prudká změna životního stylu, která se u nás odehrála za posledních dvacet let, ovlivnila negativně zdraví mužské populace. Starší páni jsou na tom lépe než ti mladší. Je to zřejmě tím, že v době vývinu (do třicítky), žili zdravějším životem. Méně stresu, chemizované stravy, více pohybu, žádný elektrosmog… Dá se říct, že více pohodlí a luxusu = neplodnost.
Ženy drží krok s muži
Stále častěji chodí na kliniky mladé dívky, u kterých se projevuje nesprávná funkčnost vaječníků, nepravidelná ovulace a tím menstruační cyklus. Výjimkou nejsou ani ženy s předčasným klimakteriem – mezi třicátým a čtyřicátým rokem.
Řešení se nabízí
Jedno řešení by tu možná bylo, ale… Není lehké a bohužel – vědecky se nedá vyzkoušet. Jde o souhrn velkého množství faktorů. Je to změna životního stylu. Asi se nezačneme houfně stěhovat z velkoměst na vesnice. Navíc na venkově je problém neplodnosti srovnatelný. A ani neodmítneme vše, co nám moderní doba nabízí. Můžeme však začít tím, co jsme schopni ovlivnit. A stačí malé krůčky. Výživa, pohyb a psychika. To jsou tři rozměry, které nám mohou pomoci. Většina ozdravných institutů (včetně Institutu Green Ways) umí s tímto „málem“ doslova zázraky. Je popsáno již několik případů, kdy po pouhém zařazení lepšího výživového produktu (Chlorelly a Ječmene) došlo k vyřešení letité neplodnosti páru. Pokud k tomu přidáme ještě občasné procházky – nebo dokonce aktivnější pohyb, bude nám rozhodně lépe. A čím dříve začneme, tím lépe. V současné době bují fenomén radikalizace společnosti. Různé nacionalistické skupiny se snaží chránit bílou rasu často až agresivními způsoby. Možná, kdyby si místo klobásky, piva a cigarety dali zelenáče a šli si zaběhat, udělali by pro bílou rasu mnohem více než bezmyslným rasistickým terorem.
Zelené potraviny a období těhotenství a kojení
Velmi častým dotazem na přednáškách, v elektronické poště i po telefonu je, jak se zelenými potravinami v období těhotenství a kojení.
Mnoho žen se obává v těchto, pro ně velmi důležitých životních údobích, zelené potraviny užívat, či je začít užívat. Pokud Mladý ječmen či Chlorellu již dlouhodobě užíváte ještě před početím, máte jistotu, že většina škodlivin je z Vašeho organismu již odstraněna a užívání zelených potravin během těhotenství i kojení nepřerušujte. Zelené potraviny dokonale nahrazují různé multikomplexy vitamínů a minerálů určené pro těhotné ženy a kojící matky. Navíc, jak ječmen, tak i řasa působí jako adaptogeny, to znamená, že harmonizují činnost jednotlivých orgánů a systému v těle. A to je nutné ohlídat především v tak náročných obdobích, jakými jsou doba těhotenství a kojení. Pokud chcete zelené potraviny začít užívat v době těhotenství a kojení, také se nemusíte ničeho obávat. Jedinou komplikací může být příliš razantní zahájení užívání řasy v době pokročilejšího těhotenství, kdy rostoucí plod má již v těle matky obsazeny všechny volné prostory a nechce se mu o ně příliš dělit s vlákninou řasy. V tomto případě je nutné začínat s užívání řasy velmi pozvolna, aby „souboj o místo“ mezi těmito životními radostmi neodnášela budoucí maminka nepříjemnými pocity. Takže začněte 1 tabletou řasy ráno po dobu 3-4 dnů, pak přidejte 2. tabletku na noc, opět na 3-4 dny, pak i 1 tabletu v poledne a tak postupně stoupejte až na dávku 3×6-8 tablet denně. U Mladého ječmene, vhledem k tomu, že vlákninu neobsahuje, můžete začít dávkování rychleji, vystoupat na dávku 3×1 lžička denně během 3 dnů, vždy po jedné lžičce.
V období kojení lze zelené potraviny nasazovat bez obav podle běžných schémat. Rozhodně se nemusíte obávat skutečnosti, že se zahájením užívání zelených potravin v době těhotenství a kojení, kdy dochází k vyššímu uvolňování jedovatých látek z Vašeho organismu, ohrozíte plod či miminko. K vylučování těchto látek z těla dochází především přes ledviny a stolici, částečně přes pokožku. Nijak významně se nezvyšuje ani podíl škodlivin v mateřském mléce. Naopak, živiny ze zelených potravin přechází do mateřského mléka a s nimi i spousta energie a dobré nálady, což jistě na svém miminku budete pozorovat. A kdyby náhodou bylo Vaše miminko příliš v noci čilé, zkuste si zelené potraviny brát nejpozději kolem 16. hodiny odpolední, aby příliš energie dodané miminku neznamenalo pak Vaše nevyspání.
Těhotenství i doba kojení jsou nesmírně náročnými obdobími v životě ženy. Zátěž, která je na jejich organismus kladena, je velmi vysoká a vyžaduje komplexní a dostatečný přísun živin, prevenci poruch imunitního systému, zmírnění různých nepříjemných pocitů a příznaků, které mohou těhotenství provázet. Všeobecně je známo, že čím je dítě déle kojené, tím lépe prospívá, je méně nemocné a významně se posiluje vztah mezi ním a matkou. Je dobře, že v posledních letech se dlouhodobé kojení stalo „módou“ a že velmi přibývá maminek, které kojí déle jak půl roku i rok. Tím větší je to ale zátěž pro organismus těchto maminek.
Zelené potraviny jsou ideální možností jak organismus na těhotenství připravit, samotné těhotenství si pak v pohodě vychutnat. Usnadní Vám i průběh porodu a rekonvalescenci po porodu a zabezpečí pro období kojení i dostatek živin jak pro Vás, tak i pro Vaše miminko. Od toho se pak odvíjí i Vaše dobrá nálada a skvělá kondice. Miminko to od Vás odkouká a zapamatuje si na celý život, že to zelené, co maminka pije a polyká je určitě velmi dobré, protože je to ta nejhodnější a nejkrásnější maminka na světě. A bude to chtít samo také vědomě vyzkoušet. Tak neváhejte a tu radost mu dopřejte.
Autor článku: MUDr. Miloslav Lacina.
ZELENÁ MIMINKA
Jak plyne čas a stále více uživatelů má pozitivní zkušenosti s užíváním zelených potravin, objevují postupně i nové a nové poznatky a souvislosti.
Jedním z posledních zjištění je, že se objevují početí takzvaných zelených miminek, kdy jejich matky, které byly před tím dlouhodobě léčené pro neplodnost, po dlouhodobějším užívání Mladého ječmene, přes všechna pesimistická rodinná i lékařská očekávání, otěhotní a to je velkým překvapením nejen pro ně samotné a jejich partnery, ale především pro jejich lékaře – gynekology.
V uplynulých třech letech jsem zaznamenal sedm takto počatých miminek a po zvážení všech skutečností a i podle názoru samotných maminek, má právě Mladý ječmen tu největší zásluhu na tom, že se tak stalo.
Čemu přičíst tento úspěch? Jistě vynikajícím vlastnostem Mladého ječmene a zelených potravin obecně.
Jak mnozí z Vás vědí, zelené potraviny mají na náš organismus komplexní účinek.
Mezi základní vlastnosti Mladého ječmene patří adaptogenní účinek. To je harmonizující vliv zelených potravin jak na fyzický, tak na psychický stav těla. Ten přispívá k tomu, aby se upravily utlumené či zvýšené hormonální funkce nejen ženských pohlavních orgánů, ale i všech spolupodílejících se systémů – např. štítné žlázy a hypofýzy. V praxi to znamená především pravidelný menstruační cyklus, který je předpokladem i správné funkce ovulace.
Dalším významným účinkem je protizánětlivé působení Mladého ječmene, které napomáhá zlikvidovat záněty adnex, tedy vaječníků a vejcovodů. Stejný účinek se uplatní i u chronických zánětů dělohy a pochvy. Důležité je odstranit nejen tyto záněty, ale všechna zánětlivá ložiska v těle, protože se tak zvýší jeho obranyschopnost a vše začíná fungovat tak, jak by mělo, tedy normálně.
Mohutný antioxidační účinek chrání vznikající a rostoucí před degenerativními změnami a napomáhá tak jeho zdravému vývoji a dozrání. Stejně tak působí i na děložní sliznici a tím připravuje místo budoucího zahnízdění oplodněného vajíčka.
Živiny, které s sebou Mladý ječmen do organismu přináší jsou pak důležitým předpokladem všech předchozích dějů, protože jsou nezbytné pro správnou funkci imunitního systému a jednotlivých metabolických dějů.
Neméně významný je i očistný účinek Mladého ječmene. Odstranění jedovatých látek z těla nejen znamená mnohdy zásadní předpoklad úspěšného oplodnění vajíčka a následného donošení plodu, ale zároveň chrání i plod samotný před budoucími zdravotními komplikacemi. Je totiž zjištěno, že během vývoje plodu dokáží jedovaté látky a těžké kovy obsažené v těle matky prostupovat přes placentu do vyvíjejícího se plodu. Takže po narození dítěte má sice maminka o 50% těchto látek méně, jenže těch zbývajících 50% se neztratilo. Má je v sobě právě narozené miminko. Proto je nesmírně důležité tyto látky odstranit z těla ještě dříve, než dojde k početí. A to právě zelené potraviny při dlouhodobém a pravidelném užívání velmi dobře umí.
Abychom však nenechávali vše jen na ženách.
I mužská neplodnost se významně na tomto problému podílí. Nejčastějším problémem u mužů je malé množství ejakulátu, snížená pohyblivost spermií, či vývojová degenerace spermií nebo jejich následné poškození vlivem chronických zánětů prostaty a močových cest.
Negativně na spermie působí i všudypřítomná oxidační činidla, jedovaté látky a vysoká koncentrace těžkých kovů v organismu. Navíc většina mužů trpí nedostatkem živin, které jsou základním předpokladem vzniku dostatečného množství kvalitního spermatu. (Především zinku a selenu.)
Zelené potraviny dokáží i tyto nepříznivé okolnosti zvrátit. Navíc jsou výborným zdrojem energie a vitality, která mnohým mužům schází, takže podstata jejich neplodnosti nemusí být ani tak ve výše uvedených problémech, ale v přirozené lidské vlastnosti, lenivosti.
A tak, chceme-li zabránit vymření vodníků v Čechách a na Slovensku po meči a po přeslici, sáhněme po zelených potravinách, ať máme sílu Zelená miminka nejen stvořit, ale i řádně vychovat. Nejdůležitější je však to, že zelené potraviny nám zaručí, že Ona i My budeme kypět zdravím a dobrou náladou.
Autor článku: MUDr. Miloslav Lacina.
Zdroj: Green Ways – leden 2005
KDYŽ ZELENÁ MIMINKA POVYROSTOU, ANEB, JAK S MALÝMI HASTRMÁNKY
Jakmile zelená miminka povyrostou a jsou postupně přikrmována, je možnost začít jim podávat i zelené potraviny. Je to totiž to nejlepší, co po mateřském mléku mohou dostat.
Narozdíl od mateřského mléka, které může obsahovat škodliviny, zelené potraviny škodliviny neobsahují žádné.
Je dokázáno, že v ženském těle (stejně tak jako v mužském) je vysoký obsah nejrůznějších škodlivin Jejich počet a množství se dá stanovit například pomocí rozboru vlasu. Ten tělu slouží jako jedna z možností, kde tyto látky skladovat a zároveň z těla vyloučit. Množství těchto škodlivin před početím můžeme stanovit jako 100%. Nechá-li si tatáž žena udělat rozbor vlasů nějaký čas po porodu, zjišťuje se, že došlo k významnému poklesu těchto látek v odrůstajících vlasech, a to téměř o 50% původních hodnot. A kampak si myslíte, že se těch 50% ztratilo? Hádáte správně, jsou v těle právě narozeného miminka. Zřejmě proto, aby pro něj přechod z matčina lůna do zevního životního prostředí nebyl takovým šokem a už vědělo, že v dalším životě nebude vše tak prima jako v předchozích devíti měsících.
Co všechno mohou zelené potraviny pro malé hastrmánky udělat dobrého?
Především ihned eliminují škodliviny, které již jsou v jejich tělíčkách. Těm škodlivinám, které jsou přijímány s potravou, nápoji a vdechovaným vzduchem, případně i přes jemnou pokožku, zabraňují v jejich ukládání do kostí, lymfatického systému, podkoží, jater a vůbec do všech systémů a orgánů. Vláknina řasy vyvazuje těžké kovy a odvádí je pryč z organismu. Podporou vylučovacích funkcí jak v trávicího systému, tak i vylučovací funkce ledvin se daří odstraňovat ty škodliviny, které se na vlákninu řasy nenavazují.
Zelené potraviny dodávají rozvíjejícímu se imunitnímu systému, do něhož každou chvíli těžce zasahují neustále přibývající pravidelná očkování, sílu rychleji dozrát a tak se snadněji vypořádat s reakcemi na očkování a okolní podněty virové, bakteriální, plísňové i parazitární. Navíc dodávají i nezbytné živiny, které v přirozené stravě chybí a které jsou nesmírně důležité pro správný vývoj a růst.
V období růstu, zejména však v těch periodách, kdy nám vodníčci doslova rostou před očima až o několik centimetrů během několika málo týdnů, jsou na jejich organismus kladeny obrovské nároky na přívod živin, aby mělo tělo z čeho růst. Pokud tomu tak není, dochází často k poruchám růstu, k různým poškozením především obratlům páteře, objevují se noční bolesti dlouhých kostí, občas i křeče z nedostatku základních minerálů.Zelené potraviny podporují i takzvaný psychomotorický vývoj. To znamená rozvoj koordinace pohybů a zároveň i abstraktních funkcí mozku odpovědných za vývoj logického myšlení, představivosti, paměti, mluvení.
Ochranou vnitřního prostředí jednotlivých buněk i systémů zelené potraviny předchází či výrazně zpomalují projevy některých geneticky podmíněných onemocnění, která se projeví až během významného oslabení organismu, což může způsobit i již zmiňovaný rychlý růst.
Udržováním pořádku v trávicím traktu (správného složení střevní mikroflóry) a v játrech mírní až odstraňuje projevy alergii, ať již dětského ekzému (taky, co by to bylo za hastrmánka s rudými ekzematickými plochami), či projevy slizničních alergií dýchacích cest. Pochopitelně i předchází vzniku všech infekčních onemocnění. A když náhodou se nějaké objeví, pak je jeho průběh kratší a mírnější a nemusí se nasazovat antibiotika.
Může se však stát, že takto zdravý a energií překypující neposeda se poraní. Zelené potraviny mu pomohou urychlit hojení těchto úrazů a zabrání jejich případným komplikacím
Jak vidíte, zelené potraviny přináší do života našich dětí kvalitu.
Dávkování zelených potravin u dětí do 3 let je individuální a je zde důležité zohlednit jejich zdravotní problém a hlavně formu podání, aby nedošlo například k zastrčení tabletky řasy do nosu či zvukovodu. Proto je lepší je nadrtit a podat třeba s nápojem. Snazší je dětem podávat ječmen.
Preventivní dávka u batolat je 2-3×1 tabletka řasy denně, či 1 lžička ječmene rozdělena do 2-3 denních dávek.
U dětí nad 3 roky až do 12ti let, či hmotnosti 40 kg, se podávají dávky zpravidla poloviční, než jsou dávky pro dospělé. Pokud však devítileté či desetileté dítě dosáhne, či překročí hmotnost 40 kg, může již mít dávky jako dospělý člověk.
Předávkování zelenými potravinami prakticky není možné. Už jste se někdy předávkovali špenátu, nebo mrkve?
Ale dosti teorie, nyní je čas zelená miminka naučit, že to, co již ochutnala během nitroděložního života a pak v mateřském mléce je dostupné i nadále a že jim to náramně svědčí. A tak ať se z nich stanou zdraví, veselí, roztomilí a energií nabití hastrmánci.
Autor článku: MUDr. Miloslav Lacina.
Mladý ječmen mi doporučila kožní lékařka na regeneraci kůže po ozařování. Prodělala jsem operaci nádoru prsu. Chemoterapii jsem po dlouhém zvažování celkových následků na organismus odmítla a ozařování jsem se podrobila s nadějí, že jeho důsledky budou pouze lokální. Všechno bylo jinak. Po ozařování byla kůže červenočerná s hnisavými boláky a nesmírně citlivá na jakýkoliv dotek. Lékaři doporučované ošetření byl pouze odvar řepíku, který stav nemohl zlepšit. Kožní lékařka konstatovala zánět a doporučila Belladonu (homeopatikum). Za 3 dny se zahojily mokvající boláky a stav kůže se začal zlepšovat. Horší to bylo s ostatními následnými problémy způsobenými operací, ozařováním i hormonální léčbou (neprůchodnost lymfatických cest tj. otoky a bolesti ruky na straně odstraněného nádoru, nedostatečná hybnost ruky, vysoký krevní tlak, zánět močových cest, psychické problémy, nespavost, klimakterické obtíže, poruchy štítné žlázy a hormonální poruchy). Domnívám se, že určující v léčbě jsou problémy psychické. Člověk je najednou den ze dne o 15 let starší. Dívá se na svět z druhé strany a všechno je zahaleno rouškou nemoci, bez víry na zlepšení, bez víry na návrat. Rakovina je totiž porucha informace imunity. Imunitní systém si dokáže poradit s každou chorobou, ale nedokáže rozpoznat nestandardní chování vlastních buněk. Je to nemoc „napořád“.
V tomhle stavu jsem začala pít mladý ječmen. A pak se začaly dít zázraky. V prvé řadě se začala regenerovat zčernalá kůže, zmizely i předpokládané pigmentové skvrny, jizvy se zacelily tak, že na kontrole po 3 měsících nemohl lékař uvěřit, že jsem neprodělala kosmetickou plastickou operaci. Samozřejmě ruku v ruce s tím se zlepšovala psychika. To utrpení, co jsem viděla kolem sebe na onkologickém oddělení, to, co mi lékaři říkali (pigmentace po ozařování už nikdy nezmizí, ruku už nikdy úplně nerozhýbáte, buďte ráda, že s ní můžete pohnout, otoky budou už napořád, tablety na vysoký tlak jsou do konce života, to jsou jen maličkosti, hlavně že nemáte rakovinu…) bylo najednou úplně jinak: nová naděje. Že by lékaři neměli tak docela pravdu? A když už ji neměli v něčem, proč bych se dál měla ničit chemií? Hormonální terapie, kterou mi lékaři předepsali, totiž byla plánovaná na několik let. Protože působila na úrovni hypofýzy, působila na centra téměř všech hormonů. Trpěla jsem hroznými bolestmi, bolela mě snad každá buňka v těle, nemohla jsem vyjít ani do schodů, život pro mě neměl smysl. Kromě toho jsem měla silnou osteoporózu.
Tehdy jsem našla odvahu s tzv. léčbou skončit. K ječmenu jsem začala užívat ještě chlorelu a bylo mi dobře, čím dál lépe. Postupně se začalo urovnávat všechno. Na kontroly jsem chodila každé 3 měsíce trochu s malou dušičkou, vždycky mě lékaři přemlouvali, abych s klasickou léčbou pokračovala, ale já jsem si byla jistá, že i kdyby kontrola nedopadla dobře, k této tzv. léčbě už se nikdy nevrátím a byla jsem vděčná za dobu, kterou jsem mohla prožít s dobrým pocitem ze života, kdy jsem se z něj mohla radovat. Měla jsem konečně čas a chuť o nemoci si něco nastudovat, nastudovat si materiály o lidské psychice, o léčbě nemocí homeopatickou metodou, bylinkami a zelenými potravinami a hlavně pochopit mechanismus fungování těla, mysli a duše. Najednou se v mém okolí začali objevovat ti správní lidé (řekla bych skoro andělé). Vedli mě z nevědomosti bažiny stresů a problémů, v kterých jsem dřív žila a které způsobily mou nemoc, k sobě samé. Nastoupená cesta nebyla jen o zelených potravinách, ale bez nich by nebyla možná.
Zdravotní problémy se postupně odstranily. Žádný invalidní důchod, jak mi doporučovali! Vrátila jsem se po roce na plný pracovní úvazek ke svému náročnému povolání (vedoucí IT oddělení). Dlouhodobé problémy se výrazně zlepšily. S rukou hýbám normálně, zvedám i těžší břemena bez problémů, hormony jsou naprosto v pořádku, o změněné pigmentaci kůže není řeč (takže si mohu dovolit i výstřih!), dokonce i osteoporóza se výrazně zlepšila. Na kontrolách se lékaři ptají, jak se to léčím, že všechny výsledky jsou o tolik lepší, že já sama jsem se tak změnila. S úsměvem říkám, že užívám zelené potraviny. Většinou reagují shovívavým úsměvem, že víra má mě uzdravila, někteří ale už ví….
S odstupem doby (3.rok po nemoci) se na prodělanou nemoc dívám jako na dar.
Bez ní by nikdy nebylo možné se zastavit, aby se člověk podivil, kam tak spěchá. Bez ní bych nevěděla, kam se mám vrátit a že už je čas na návrat. Bez ní bych neviděla život z druhé strany a neuměla se opravdu radovat, smát se, plakat, milovat, bez ní bych nemohla život prožívat.
Zelené potraviny byly začátek a budou mě provázet až do konce života. Jsou jednoduché a o to účinnější, protože pracují na té základní buněčné úrovni. Čistí a vyživují, umožňují vnímat všechno živé. Najednou je člověk bytostně spjat se životem a životní energií, je součástí Života a žádná nemoc není podstatná.
V Českých Budějovicích 15.2.2010
CUKROVKA TYPU I
Dobrý den kolegovia, toto je pre mna cenné usmernenie od Mudr. Lacinu. Doporučila som pacientke dávkovanie 2J a riasu 3×5 s postupným nastupaním. Nevedela som, že diabetes zaradujeme medzi autoimunitné ochorenia. Preto ak budete mať takýto prípad diabetes typu 1 doporučujte pozvolný nástup ako pri autoimunitných. ochoreniach. Pacientom sa totiž môže rozkolísať hladina glykémie. Naša kniha obsahuje štúdiu na diabetes typu 2. Pozdravujem Vás Radevská Tatiana Dobrý deň, pán doktor, s užívaním jačmeňa i chlorelly som začala 16. júla 2010. Prvé dni som užívala po 1/2 lyžičke jačmeňa 2 x denne a chlorellu som pridávala každý deň 1 tbl., t. j. prvý deň – 3 x 1 tbl., druhý deň – 3 x 2 tbl., tretí deň – 3 x 3 tbl.,… až som sa dostala na užívanie 2 x denne jačmeň (čajová lyžička) a 3 x 5 tbl. chlorelly. V minulosti som vybrala 2 fľaše jačmeňa, približne pred rokom a pol a druhú pred polrokom. Aby ste boli v obraze, mám 22 rokov. Teraz niečo k môjmu ochoreniu: 5 rokov som diabetička I. typu závislá na podávaní inzulínu, podávala som si ho inzulínovými perami 4 x denne prvé dva roky a v novembri 2007 som prešla na inzulínovú pumpu, t. j. kontinuálne podávanie inzulínu každú minútu v rozložených dávkach. Mám zníženú činnosť štítnej žľazy, na ktorú beriem Euthyrox 25 mg 1 x denne (nalačno) a okrem iného som aj anemická, beriem 5 dní do mesiaca Sorbifer 1 tbl. 1 x denne. Čo sa týka nejakých detoxikačných prejavov, tak pociťujem miernu únavu, vyprázdňovanie je pravidelné, viackrát denne ako som začala so ZP. Lenže môj najväčší problém je to, že sa mi zhoršil môj stav v súvislosti s diabetom. Mám kolísavé glykémie s tendenciou skôr vyšších glykémií (od 15 mmol/l a viac), pričom by som rada vedela, či to môže mať súvis s užívaním ZP. Že by i toto boli (okrem iného) moje detoxikačné prejavy, reakcia tela na zelené potraviny. Hodinový odstup od liekov dodržiavam, ale neviem, či sa to týka napr. aj inzulínu, lebo ten mi do tela prúdi neustále a hodinový odstup sa tým pádom nedá dodržať, je to nezlučiteľné. Môžu znižovať ZP účinok inzulínu? A ak áno, ak sú to teda detoxikačné prejavy, čo robiť v tomto prípade? Chcem sa ešte spýtať, aký majú vplyv ZP na užívanie vitamínov – užívam EPA 1000 mg 1 tbl. denne (rybí tuk) a brusinky 250 mg 1 tbl. denne – t. j. či treba tiež dodržiavať hodinový odstup. Ďakujem veľmi pekne za odpoveď. 2010/7/26 Mudr. Miloslav Lacina
Tento príbeh môjho známeho začal asi pred desiatimi rokmi. Pracoval v maximálnom vyťažení vo firme ako obchodný manažér. Strava bola tým posledným, čo v tom čase riešil. So starosťami firmy v nočných hodinách líhal a skoro ráno sa zobúdzal.
Jedného dňa však jeho organizmus skolaboval. Prišlo mu zle a upadol do bezvedomia.
Nasledoval desaťdňový pobyt v nemocnici, v 40 stupňových teplotách a bolestiach. Zlyhal mu úplne imunitný systém.
Prešiel všetkými možnými vyšetreniami a až na gastroskopickom vyšetrení mu zistili silný zápal celého tráviaceho traktu. Špeciálne vyšetrenia potvrdili Crohnovu nemoc, zápal tenkého aj hrubého čreva na autoimunitnom základe.
Bol nastavený na veľké množstvo liekov a „ povzbudený“, že je to do konca života a že sa s tým bude musieť naučiť žiť. Podmienkou bola samozrejme veľmi prísna diéta.
Cieľom lekárov bolo udržať stav v čo najviac kľudovom štádiu.
O nejaký čas neskôr mu jeden známy predstavil zelené potraviny a pozval ho na prednášku MUDr. Lacinu. To bol lekár, ktorý sa venoval a do dnešnej doby venuje profesionálnemu skúmaniu pôsobenia ZP na organizmus.
Práve on bol tým, ktorý mu poradil vysoké dávky ZP. Podmienkou z ohľadom na to, že išlo o autoimunitné ochorenie, bolo veľmi pozvoľné nasadzovanie. Hovoril tiež o skúsenosti dr. Liebkeho, ktorý práve vysokými dávkami Chlorelly vyliečil svojho syna z epilepsie.
Takže na základe týchto doporučení sa po nejakom čase dostal postupne na 60 tbl. ( 3×20)Chlorelly denne a 3-4 nápojov Jačmeňa.
V takomto pomerne intenzívnom móde ostal asi 4 mesiace. Sám pociťoval výrazné subjektívne zlepšenie. Ale v tom čase bral ešte všetky lekármi doporučené lieky.
Kontrolné vyšetrenia však preukázali opodstatnenosť jeho pocitov a lekári pristúpili k zníženiu dávok na polovicu. Asi po roku užívania ZP lieky úplne vysadili. Povedali, že vyskúšajú, čo to urobí bez nich.
Momentálne je už niekoľko rokov bez liekov, užíva v udržiavacom režime ZP ( 2x MJ, 2X 10 tbl Chlorelly. Cíti sa dobre, kontrolné vyšetrenia sú vždy v poriadku.
Keď som sa ho spýtala, čo diéta, povedal:“ Momentálne zjem všetko, čo nezje mňa J!“
A ešte jeho malá poznámka na záver: „Urobil som osvetu v nemocnici, kde ma pôvodne liečili. Na základe mojej skúsenosti so „ zelenáčmi“ mám zaujímavých odberateľov. Sú to lekári, s ktorými som prišiel v nemocnici do styku. Videli a vedia čo ma vyliečilo. Len ten zelený zázrak musím nosiť tajne. Veď čo keby???!!!“ J
Iveta Novotová
ZELENÉ POTRAVINY A FUNKČNÍ DYSPEPTICKÝ SYNDROM.
Funkční dyspeptický syndrom (FDS) je pestrá skupina nejrůznějších příznaků vycházejících z oblasti trávicího traktu. FDS trápí velmi početnou skupinu obyvatelstva především ve vyspělých zemích. Statistiky uvádí postižení až 20% populace. V ČR to jsou více jak 2 miliony lidí.
Příčin, které se spolupodílí na vzniku FDS je mnoho. Určitě jednou z nejdůležitějších je trvalý stres, dále uspěchaný styl života, nepravidelné stravování a k tomu ještě často nesprávné složení stravy, přemíra perlivých nápojů a v poslední době i nadužívání léků.
Všechny tyto vlivy vedou především k trvalému překyselování v oblasti trávicího traktu a následně pak k projevům FDS. Všichni tyto nepříjemné pocity známe z vlastní zkušenosti. Patří sem pálení žáhy, pocity plnosti, nadýmání a také projevy zácpy a průjmu. A to jsou dva příznaky, které se často objevují jak v dotazech na internetu, tak i v diskuzích na přednáškách.
Důležité je připomenout, že pokud trpíte těmito příznaky, pak u FDS klinická vyšetření neprokáží žádné významné změny a poruchy v oblasti trávicího traktu.
Vyměšování patří k základním činnostem všech organismů. Bylo, je a bude vždy důležitým faktorem, který v těch nejbizardnějších případech může i zásadně ovlivnit chod dějin. A pokud to zrovna nejsou dějiny světové, tak jsou to jistě dějiny naše osobní.
Vyměšováním se organismus zbavuje nežádoucích balastů, toxických látek přijatých společně s nápoji a stravou a také nestravitelných zbytků potravy.
Problém chronické zácpy nebo chronického průjmu, či přítomnosti krve a hlenu ve stolici, je vždy závažným příznakem a osobním problémem a patří do rukou odborného lékaře, nejlépe internisty-gastroenterologa, ale často i infektologa anebo neurologa. Vyvolávacích příčin totiž je opravdu mnoho.
Naštěstí FDS je tou příčinou nejčastější a také nejsnáze řešitelnou. A jako vždy, když jde o zdraví, je nutný komplexní přístup nejen z hlediska lékaře, léčby, ale i z hlediska takzvaných režimových opatření. Sem patří především změna stravovacích návyků, snaha o odstranění příčin stresu a vůbec celková změna v myšlení a v přístupu k životu a k řešení problémů u každého z nás.
A jak mohou pomoci zelené potraviny a proč to někdy, i přes dobré zkušenosti z okolí, nefunguje právě u mne?
Zelené potraviny mají k řešení všech našich zdravotních obtíží vždy komplexní přístup. Nejdůležitější vlastností je jejich lehce zásadité pH (7,5), obsah vlákniny a podpora obnovy normální střevní mikroflóry u řasy Chlorelly, výrazné antioxidační působení, stimulace nervově svalových plotének v hladké svalovině střevní stěny a vysoký obsah enzymů u Mladého ječmene.
Od řasy se očekává uvolnění usazenin a balastů ze sliznice tlustého střeva (vláknina), pomoc při hojení zánětů střevní sliznice v místech původních nánosů (pH a stimulace imunitního systému), podpora obnovy normální střevní mikroflóry (CGF) a následná mechanická stimulace přirozené střevní peristaltiky (vláknina).
Ječmen působí obdobně na hojení zánětů v místech odhalené střevní sliznice (pH a stimulace imunitního systému), na uvolnění usazenin (zvýšenou střevní peristaltikou), upravuje procesy trávení (vysoký obsah enzymů) a také následně podporuje přirozenou střevní peristaltiku (stimulace nervově svalových plexů hladké svaloviny střevní stěny).
Pokud řasu začínáme užívat pozvolna, aby si trávicí trakt zvykl na účinky její vlákniny, dostatečně ji zapíjíme, pak se u většiny uživatelů nesetkáváme s vážnějšími problémy spojenými s jejím užíváním.
Občas se ale zdá, že řasa má jako by, po slibném počátečním působení proti zácpě, opačné účinky. Jak si to vysvětlit?
Uvedu několik možností, proč se to občas stává.
Tou nejčastější a již dříve zmiňovanou příčinou je nedostatečný pitný režim. A to jak celkový, tak i při zapíjení samotné řasy. Je třeba zohlednit skutečnost, že se v případě tablet řasy jedná o sušinu, která na své rozpuštění potřebuje dostatek tekutiny. Pokud tedy máme celkově špatný pitný režim, tak i přes dostatečné zapíjení tablet řasy, dojde k rychlému vstřebání tekutiny do celkově dehydratovaného organismu a na rozpouštění tablet Chlorelly jí pak už zbývá málo.
Pokud řasu zapíjíme nedostatečným množstvím vody, pak je výsledný stav, pochopitelně, ještě horší. Podle osmotického spádu si rozpouštěné tablety začnou stahovat tekutinu z okolí a „zácpa“ je na světě.
Dalším důvodem bývá skutečnost, že po uvolnění a odstranění většiny usazenin (a tak to bývá často po prvních týdnech užívání řasy), jsou střeva téměř vyprázdněná a řasa už nemá co z nich odstraňovat. Přirozeně se tím snižuje objem i pravidelnost stolice a fenomén opětovného zhoršení zácpy je opět tady.
Jinou variantou je možnost ucpání střev odcházejícími balasty. K jejich uvolňování dochází postupně od vzestupného tračníku přes tračník příčný a posléze sestupný a občas se stane, že uvolněním příliš velkého množství balastů z oblasti vzestupného tračníku nastanou problémy s jejich průchodem zejména v oblastech fyziologických ohbí tlustého střeva. Ohbí jsou dvě – jaterní, v místě, kde vzestupný tračník přechází v příčný a slezinné, zde příčný tračník přechází v sestupný. Navíc v místech mohutnějších, kruhově střevní sliznici obkružujících, nánosů je i velmi zpomalena nebo dokonce utlumena peristaltika, tedy přirozený pohyb střevní stěny. A pokud do těchto míst přijde velké množství uvolněných hmot z předchozího úseku tlustého střeva, mohou se zde takzvaně zarazit a způsobit zácpu. I proto je důležité nechtít provést očistnou kůru razantně a příliš rychle. (Další komplikací tohoto postupu může být i náhlé uvolnění velkého množství jedovatých látek z usazenin, což někdy vyvolává svědivé kožní reakce, protože je organismus nestačí plynule vylučovat ledvinami a trávicím traktem a pomáhá si kůží.)
Zajímavou příčinou bývá skutečnost, že na počátku užívání řasy ji náš organismus neumí většinou ani řádně zužitkovat, protože je sám zprvu překvapen, že se jedná o veskrze zdravou živinu. To se také rychle projeví na nazelenalém zabarvení stolice prakticky ihned po zahájení užívání Chlorelly. Po několika týdnech pravidelného užívání stejného počtu tablet se však najednou naše tělo řasu naučí téměř beze zbytku využívat a nazelenalé zabarvení stolice se začne vytrácet. Tím však i účinek řasy proti zácpě, protože jí je v tu chvíli v organismu málo a je třeba zvýšit dávkování, aby se stolice opět začala řasou zabarvovat. Je tedy nutné, aby organismus měl řasy lehký nadbytek a něco jí zbývalo na ovlivnění střevní peristaltiky. A toto množství je přísně individuální, protože někomu dávka, například, 3×6 tablet může plně postačovat a pro někoho to může být dávka velmi nízká.
Obecně platí, že dostačující dávka pro každého z nás je taková, která trvale způsobuje nazelenalé zabarvení stolice.
Častou chybou při užívání řasy vedoucí k zácpě je její nepravidelné dávkování. Podávání tablet řasy nejméně 3x denně není rozmarem člověka, který Vám řasu doporučil nebo rozmarem mým. Je to nutnost vyplývající z přirozených vlastností Chlorelly a i z biorytmů našeho těla. To nepotřebuje jednorázové vysoké denní dávky řasy, ale především její plynulý přísun. Vícečetným denním užíváním je dlouhodobě zabezpečena účinná hladina Chlorelly v organismu a naopak se tím předchází již zmiňovaným komplikacím vyplývajícím z příliš razantního a zbytečně vysokého dávkování. A předchází se tím i zácpě.
Možné jsou, pochopitelně, i kombinace uvedených příčin.
Při užívání ječmene nejsou problémy s „následnou“ zácpou tak časté, ale většina příčin zhoršení stavu se shoduje s příčinami uvedenými při užívání řasy.
Určitě nesmíme také zapomínat na dostatečný aktivní pohyb, který je nedílnou součástí režimových opatření zlepšujících zácpu.
Pozor i na nadměrný přívod hořčíku do organismu, který střevní peristaltiku utlumuje.
A pochopitelně je třeba uvážit a často si i přiznat, kolik nápojů a potravin podporujících zácpu pravidelně konzumujeme (černý čaj, banány, borůvky, čokoláda, maso, zejména hovězí, uzeniny a jiné potraviny s vysokým obsahem soli, vejce, alkohol – zejména destiláty, které organismus významně dehydratují).
Mnohdy je příčinou úporné zácpy i užívání některých léků (diuretika) a jejich nevhodné kombinace.
S průjmy, způsobenými užíváním zelených potravin, se setkávám jen zcela výjimečně. Většinou v těchto případech stačí jen lehce snížit dávkování zelených potravin a stav se rychle upraví.
Na závěr tohoto sice ožehavého, přesto častého, tématu připomínám, že se mohou ojediněle vyskytnout i případy, kde reakce na užívání zelených potravin může být paradoxní a pak je takto disponovaní lidé nemohou vůbec nebo dlouhodobě užívat. Stávají se pak výjimkami, které potvrzují pravidlo.
Úporná zácpa (pochopitelně i průjem, či časté střídání zácpy a průjmu) by měla být vždy komplexně lékařsky vyšetřena. V poslední době se často, zejména u žen, setkávám s diagnózou megacolon. Megacolon je extrémně rozšířené tlusté střevo. Takto rozšířené tlusté střevo je prakticky neschopno posunovat svůj obsah. Tvoří se zátky, které zácpu ještě více prohlubují. Stagnací obsahu se střevo ještě více rozšiřuje a přirozený posun stolice dále znemožňuje.
V těchto případech nepomohou většinou ani léky urychlující střevní peristaltiku (laxativa) a jsou nutné šetrné klystýry nebo pravidelné absolvování hydrokolon-terapie.
Nicméně z dříve uvedeného textu vyplývá, že zelené potraviny mohou pomoci a pomáhají v mnoha případech zácpy a tím nás ušetří návštěvy již tak velmi přetíženého současného zdravotnického systému a i některých dost nepříjemných vyšetření.
Závěrečné motto tedy zní: pravidelným užíváním zelených potravin k pravidelné zelené stolici.
MOJE BABIČKA A BÉRCOVÝ VŘED
Jedná se o mojí babičku, je to starší dáma, letos ji bude 85 let. Řadu let má problémy s osteoporózou, bolí jí klouby a podobně. To svědčí o tom, že má problémy s překyselením. Až na tyto problémy je to ale velmi vitální dáma. Dodnes bez větších problémů pracuje na velké zahradě. Je to tak trochu nezmar. Nicméně v polovině loňského roku se jí udělal bércový vřed. Byl to malý otvor na pravé noze, tesně nad kotníkem. Bylo to nepříjemné a negativně to působilo na babiččinu psychiku. Je zvyklá si vystačit sama. Dvakrát ročně ji skolí nějaká chřipka, kterou vyleží s bylinkovým čajem, ale nic vážnějšího. Od lékaře dostala nějakou jódovou mast, zjistilo se ale, že je na ní alergická. Dostala tedy nějakou další, tentokrát bez jódu. Měla si potírat kůži kolem vředu. Takto se léčila asi týden, bez nějaké úlevy. Doporučila jsem jí mladý ječmen, který pije dvakrát denně, někdy jednou když na to zapomene. První týden jsme navíc udělali obklad z ječmene nebo z řasy – rozdělali ječmen ve vodě a namočili v něm gázu – a přiložili ho na bércový vřed. Štípalo to, ale kůže kolem přestala být zarudlá. Rána se asi dva týdny čistila a třetí týden šla babička na kontrolu k lékaři. Sestra opatrně odkryla obvaz a udivevě hlásila panu doktorovi – „pane doktore, nám se to zahojilo.“ Babička byla moc ráda a bylo úžasné vidět, jakou z toho měla radost. Dokonce si myslím, že se šla k panu doktorovi pochlubit. Skoro bych řekla, že byla na sebe pyšná. Babička ječmen užívá už asi rok, pravidelně jednou denně, zlepšilo se jí zažívání, je stále vitální, a o bércovém vředu se už ani nezmíní. Její konzumaci podpořil i článek v její oblíbené Vlastě, protože tam o ječmeni psala paní Květa Fialová a nemohla si ho vynachválit. Myslím, že po přečtení článku se babiččin pohled ještě více změnil. Pravidelně zařadila ječmen do svého jídelníčku a je spokojená. Stačilo málo a velmi výrazně to změnilo její život. Upřímně, nedovedu si tuhle vitální stařenku moc představit s takovým problémem, jakým bércový vřed je. Myslím, že by jí to psychicky dost srazilo na kolena.
Mirka Slamova, 4.11.2010
Celé dětství jsem byla často nemocná, unavená, anemická, nikdo nevěděl proč.Asi ve 39 letech se mi zvětšila slezina do obrovských rozměrů. Celkové vyšetření zjistilo, že mám hepatitidu C a „něco s krví. Asi po 2 letech mi začali přeléčovat žloutenku interferony /s přestávkami 3 roky/ a zjistili, že na žádnou léčbu nereaguji. Zhruba v tu dobu mi řekli, že mám specifický druh leukémie, těžko určitelný. Zahájili léčbu -tabletovou chemoterapii, ozařování. Po krátké remisi /období klidu/ opět nástup nemoci a druhá fáze chemoterapií ,ale už do žil, po několika měsících další chemoterapie /už ty nejsilnější/ a tak pořád dokola a nic nezabíralo.Neustále jsem byla v nemocnici s nějakými infekcemi, horečkami, 2x mi filtrovali krev, abych mohla dýchat, vše jsem musela dostávat do žil,jinak antibiotika nezabírala.S tím byly spojeny opakované záněty žil /spálené chemoterapiemi/. Vzali mi slezinu.Měla jsem 49 kg a byla jsem totálně vyčerpaná, napadaly mě plísně, afty, opary.Pro neúspěch léčby mi nakonec začali dávat Mab-theru./Protilátky/. Každých 6 neděl jsem absolvovala 4hodinovou kapačku Mab-thery asi 3roky. Pak jsem díky jedné dobré duši potkala ječmínek a chlorellku. Asi po 4 měsících na „zelených“ mi přestali dávat moje kapačky, protože jsem měla docela dobré výsledky.Poslední Mab-theru jsem měla 3.10.2007.Od té doby jsem úplně bez léčby.Přestože mám hepatitidu C napíchnutou od 6 let, jaterní testy mám úplně v normě, nedržím žádnou dietu a je mi dobře. Mám dnes svých 60kg a jsem pouze pod kontrolou bez léků. Žiju normální život.
KDO SE BOJÍ PRASEČÍ CHŘIPKY, AŤ SE UČÍ HRÁT NA SKŘIPKY
Situace ve světě, zejména však v České republice, překonává svými zvraty ohledně názorů a stanovisek na problém očekávané pandemie prasečí chřipky bájný Kocourkov.
Aniž bych chtěl situaci jakkoliv podceňovat, je třeba veřejnost informovat pravdivě, nesenzacechtivě a v souladu se současnými poznatky ohledně tohoto onemocnění.
Obava z pandemie tohoto onemocnění je jistě správná. Vzhledem ke zkušenostem z minulých století se asi pandemii chřipky v blízké budoucnosti nevyhneme. Jestli to bude pandemie chřipky, či prasečí chřipky, nebo současně chřipky a prasečí chřipky, je otázka jiná.
Veřejnost je již z minulých let a zejména událostí kolem ptačí chřipky informována o léku Tamiflu, který je již několik roků u nás běžně k dostání na lékařský předpis v lékárnách. Lze jej využít jak u léčby běžné chřipky, tak i v její prevenci. V těchto případech je jeho účinnost prokázána a jeho indikace vhodná. Nicméně nikdy nebyl (a dosud ani nemohl být) testován či použit v souvislosti s onemocněním prasečí chřipkou. Přesto byl naší veřejnosti víceméně nabídnut, zprvu jako jediné možné řešení. A poslušná veřejnost okamžitě zareagovala. Během několika dnů byl lék z lékáren téměř vykoupen a své majitele hřeje v kapsách či kabelkách, aby byl neustále po ruce, protože co kdyby…
Jenže, jako již několikrát, nastala situace, že se na všechny nedostalo. Co s tím? Nezbývá než nabídnout jiné řešení, tentokráte vakcínami, očkovacími látkami na chřipku. Z pohledu prevence vzniku chřipkového onemocnění a jejich účinnosti a spolehlivosti je u nich situace stejná jako u dříve zmiňovaného léku. A stejně tak platí, že na prasečí chřipku stačit nebudou. A to jak množstvím a proočkováním populace, tak, a to hlavně, velmi sporným pozitivním účinkem. U těchto vakcín je vždy velké riziko, že pro obrovskou variabilnost a rychlost změn genové struktury zjištěného viru budou i původně cíleně vyrobené vakcíny neúčinné.
Přesto poslušná veřejnost opět zareaguje a vtrhne do ordinací praktických lékařů a hromadně se bude dožadovat předpisu očkovací látky. Všem žadatelům bude jistě vyhověno z hlediska předpisu této vakcíny, otázkou zůstává, zda se jim ji podaří sehnat, a ještě horší se jeví ta skutečnost, že vakcína dosud vyrobena není.
Mezitím pružně reagující vláda oznamuje nákup dalších statisíců balení léku Tamiflu a plánuje nákup vakcín pro pětinu naší populace, která se však bude podávat bezprostředně a bez obvyklých klinických zkoušek a testů. Ani vedlejší nežádoucí účinky této vakcíny nejsou známy a lze je jen stěží odhadovat.
A co si s tím má počít proočkovaný, s Tamiflu v náprsní kapse chodící, pacient? Hlavně by měl používat svůj vlastní rozum a nepodléhat zaručeným zprávám a „odborným“ doporučením.
O své zdraví se dnes musí každý, pokud je to možné, starat sám (a je to tak správné – naučit zejména mladé lidi zodpovědnému přístupu k vlastnímu zdraví, které budou, „s největší pravděpodobností“, celý život potřebovat), zejména z hlediska prevence a nepoškozování si ho.
V prevenci všech infekčních onemocnění, včetně virových, vždy platilo a platí, že pokud je organismus dostatečně silný a zdravý, tak se s největší pravděpodobností dokáže infekci ubránit. Jenže zdraví, konkrétně naší české, populace je všeobecně prachšpatné. A to platí pro všechny věkové kategorie.
A co tedy, safraporte, s tím?
Ideální příležitostí, jak si upevnit zdraví a zároveň si posílit vlastní imunitní systém, jsou zelené potraviny. Jejich dlouhodobým a pravidelným užíváním si nejen prodlužujeme věk (včetně biologického), ale současně si jistíme také skutečnost, že bude zabezpečena i výborná kvalita života.
Pro období zvýšených nároků na náš organismus, ať již fyzickou, psychickou či aktuální infekční zátěží, je vhodné upravit i dávkování zelených potravin. Řasu je vhodné brát v dávkách 3x 6 – 8 tablet denně, Mladý ječmen pak 3x 1 lžičku denně.
A kdo se nechce řídit výše uvedenými řádky a chce podléhat každodenně se měnícím, vždy však zaručeně správným radám rychloodborníků, ať se raději učí hrát na housle. Možná jejich, zprvu nedokonalý, zvuk bude pro virus prasečí chřipky tak nesnesitelný, že jej zažene spolehlivěji než současně doporučované neúčinné léky a nevyzkoušené očkovací látky.
Jenom, prosím Vás, dopředu varujte sousedy, aby si včas opatřili špunty do uší.
MUDr. Miloslav Lacina
ZKUŠENOSTI S MIGRÉNOU, LUPENKOU A ZELENÝMI POTRAVINAMI
Mám 35 let a od 9 let jsem měla v průměru 4 migrény měsíčně. Na vyšetření hlavy se na nic nepřišlo, v rodině tím trpí i moje sestřenice. Vypozorovala jsem, že migréna vzniká v mém případě kvůli nedostatku spánku či dlouhého spánku, psychického vypětí, potravin jako čokoláda, víno, plísňové sýry a dokonce i jahody. Mé okolí už na moje bolesti hlavy bylo zvyklé. Můj muž si brával volno v práci, aby mohl hlídat děti, když mě to chytlo. Pokud se migrénový záchvat rozjel, už nepomohl ani brufen ani silnější lék. Musela jsem to přečkat v tichu, tmě a klidu od 8 – 24 hodin.
Zkoušela jsem bylinky, byla jsem u léčitele, zkusila jsem homeopatii. Je možné, že jsem tomu nedala dostatečný čas, ale oddálení migrén se nedostavilo.
Jsou to 2 roky, co velmi pravidelně užívám ječmen a chlorelu od firmy Green Ways. Původně jsem to začala užívat na astma a lupénku, ale jako první se mi kupodivu upravila migréna. Během 1,5 měsíce užívání (3 x denně ječmen a 30 chlorel) jsem zjistila, že mě už dlouho nebolela hlava. Bylo to neuvěřitelné. Za ty 2 roky jsem měla silnou migrénu (zvracení, průjem) jen 4 x. To dřív stačilo i na jeden měsíc. Většinou to bylo z důvodu podhodnocení zelených potravin s kombinací nevhodných potravin (víno, niva atd.)
Moje shrnutí :
- Mohu si dát víno, čokoládu, nivu a ráno nemám migrénu.
- I když se stane, že málo spím, nemám migrénu.
- Velmi se zlepšil i premenstruační syndrom, kde jsem měla migrény vždy. Teď mám jen 1 den malou bolest hlavy.
- Jedna z věcí, která se chlorelou začala řešit je podle mě silná detoxikace. Od 2. Třídy se mi začal velmi kazit chrup a mám asi 8 plomb. Předpokládám, že chlorela udělala kus práce se zbavením toxických látek a proto se také snížila četnost migrén.
- Další věc, která mě napadá je zvýšení přísunu vstřebatelného hořčíku, kterého je v zelených potravin dostatek. Na migrénu mi dřív sem tam pomáhal šumivý hořčík.
V každém případě přeji všem migrenikům vytrvalost v užívání zelených potravin. Rozhodně stojí za to si užívat života bez migrény a být k dispozici sám sobě i své rodině.
H. Palásková