MEDITACE 

 

stažený soubor strom    Dnešní uspěchaná doba přináší lidem stres, časté nemoci, únavu, napětí, vyčerpání a další problémy, jak na psychické, tak fyzické úrovni. Proto má meditace pomoci těm, které trápí tyto neduhy, ale i těm, kteří se do meditací chtějí pustit pro obohacení a poznání.

Meditace znamená soustřeďování pozornosti na zvuk, předmět, vizualizovanou představu nebo na vnímání samotné, což má vést k větší bdělosti vůči přítomnému okamžiku, snížení stresu, lepší relaxaci a podpoře osobnostního nebo duchovního růstu. Naučí vás prožívat své emoce, aniž byste je potlačovali nebo jimi byli ovládáni. Dosažením této emoční stability lze získat širší vhled a porozumění vlastním myšlenkám, pocitům i jednání. Získaný vhled vám může zlepšit sebevědomí a pomoci získat lepší kontrolu nad vlastním životem. Meditace vede k  empatii a přijímání sebe i druhých.

Meditaci není možné popsat – ale je to něco, co je potřeba zakusit. Lze ji pochopit a naučit se jí pouze cvičením a praxí. Naši mysl obvykle zaplavuje vyčerpávající proud vzpomínek, zloby, přání a nadějí….. Den za dnem, dokonce i když spíme, naše mysl neustále pracuje: sní, bez ustání o něčem přemítá, je nepřetržitě pohroužena do rozmanitých úzkostí a obav. Když se zahlcení myšlenkami rozptýlí a mysl mlčí, pak je možná meditace chápaná jako vzácné ticho, v němž je možné se přiblížit ke svému pravému Já.

 

Cíl meditace

Cílem meditace je očistit mysl od nánosů a podpořit rozvoj pozornosti, soustředění, důvěry, klidu, radosti a nakonec nás dovést k nejvyššímu stupni moudrosti – jenž nám dovolí vidět věci takové, jaké ve skutečnosti jsou. Meditace je činnost, která zapojuje celý systém – tělo – mysl – duch – a má blahodárné účinky na organismus: její pravidelné provozování vede k vymizení psychického napětí (stresu), ale také ke zlepšení – někdy i uzdravení  – nejrůznějších problémů psychosomatického původu. Má také preventivní účinky: stav celkové rovnováhy a harmonie má pozitivní dopad na fungování imunitního systému a pomáhá předcházet nemocem.  Cílem meditace je očistit svou mysl: meditování očišťuje myšlení od negativních pocitů (žárlivosti, chtivosti, závislosti…), které naše bytí ponižují na stav, kdy jsme otroky svých citů.

 

Je meditace totéž co spánek?

Jakkoliv může být spánek osvěžující, nejedná se o totéž co meditace. Mozkové vlny vytvářené během spánku se značně liší od těch, které vznikají během meditování. Podobně se meditační stavy liší od hypnózy.

Nastoupit cestu meditace znamená pěstovat svou bdělost rovněž v každodenním životě – být neustále bdělý vůči všemu, co přichází každým okamžikem.
Přijímající bdělost uvolňuje a rozšiřuje hranice mysli a vytváří více vnitřního prostoru. Jednoduše budete více otevření, pozorní a vstřícní vůči všemu, co se objeví. Znamená to přesouvat svou identitu z oblasti myšlenek a emocí k vaší pravé identitě, kterou je bytí samotné.

Pokud zvládnete tato dvě stadia, můžete se dále vydat více směry: dále koncentrovat svou mysl za účelem pěstování pozitivních emocí a stavů mysli (vlastnosti jako soucit, milující laskavost, vyrovnaný klid…), nebo svou nově nabytou bdělou pozorností začnete dále prozkoumávat svou vlastní vnitřní zkušenost, anebo – jste-li více duchovně založeni – rozjímat o tajemstvích Boha a jeho stvoření.

 

Jak může cvičení mysli prospívat tělu?

Tělesné potíže mají svůj původ v mysli.
Meditace pomáhá též lidem s akutními nemocemi a stresem nebo i bez nich. Lidé, kteří pravidelně meditují, vykazují méně úzkostí a deprese. Rovněž dosvědčují, že život je více těší a zakoušejí vůči němu více vděčnosti. Zlepšují se jejich vztahy k druhým lidem.

Meditace vytváří stav hlubokého uvolnění a pocit vyrovnanosti a klidu.

 

Meditace a zdraví

Před časem přinesla média informaci, že výzkumy prováděné na Maharišiho univerzitě ukazují, že transcendentální meditace může u pacientů s koronárními srdečními chorobami snížit riziko srdečního infarktu, mrtvice a smrti téměř o 50 %. Výsledky výzkumu naznačují, že relaxace a mentální soustředění mohou být pro léčbu srdečních potíží stejně účinné jako nové léky.

Třebaže věrohodnost a objektivitu závěrů univerzity, která nese jméno zakladatele meditační techniky, lze zpochybnit, přínos běžně rozšířených meditačních technik (nejen transcendentální meditace) pro naše zdraví je zcela nepopiratelný.

Na základě výsledků klinických studií se meditace doporučuje jako vhodná terapie pro:

  • panickou a úzkostnou poruchu
  • závislosti na látkách
  • žaludeční vředy
  • zánět tlustého střeva (kolitida)
  • chronickou bolest
  • lupenku

Dále se považuje za hodnotnou doplňkovou terapii pro:

  • střední hypertenzi (vysoký krevní tlak)
  • migrény a mrtvici, prevenci infarktu, , arteriosklerózy (kornatění tepen), artritidy, rakoviny, nespavosti

Meditace se může stát i vhodnou doplňkovou léčbou alergie a astmatu, neboť i při nich hraje stres významnou roli. Existují svědectví, že praktikování meditace snižuje symptomy některých neurologických poruch. Jedná se o pacienty s Parkinsonovu chorobou, roztroušenou sklerózu, vyčerpaností a epilepsií, kterým nepomáhá standardní léčba.

K dalším prokázaným účinkům meditace patří snižování cholesterolu, zlepšení nálady v podobné míře jako čokoláda a celkové zlepšení zdraví.

Studie ale také naznačují, že meditace není doporučeníhodná pro jedince s psychotickými poruchami, těžkými depresemi a dalšími těžkými osobnostními poruchami, pokud současně nejsou podrobeni psychologické nebo lékařské terapii.

Kupříkladu žaludeční vředy jsou následkem nadměrné tvorby žaludečních kyselin, což je způsobeno chemickou nerovnováhou v těle, což je vyvoláno neuronálními výboji v mozku, které vyvolávají neuropřenašeče… a jádrem problému je energie, která prochází mozkem ve strachu a úzkosti.

Prvním krokem k léčbě žaludečního vředu je proto rozvinutí emocionální bdělosti. Meditace učí bděle si všímat všeho, co cítíte, a tak umožňuje zbavit se problému od kořene.

 

Meditace a mozek

mozekVliv meditace na srdeční rytmus meditujícího, jeho krevní tlak a hormony je znám již delší dobu. Poslední technologický vývoj nám ale začíná objasňovat to, co se děje v mozku během meditace. Nedávný rozvoj neurologických výzkumů naznačuje, že meditace skutečně může měnit části mozku, které reagují vůči stresu.

Vědci se zaměřili na studium oblasti v přední části mozku zvané prefrontal cortex, které se pojí s osobnostními povahovými rysy. Charakteristické rysy chování vycházejí z funkčních vzorců v prefrontálním cortexu. Výzkum ukázal, že se jedná o jednu z oblastí, která se během meditace typicky aktivuje. Poškození v prefrontálním cortexu může vyvolat změny v tom, co psychologové nazývají funkcemi ega, tedy naši schopnost činit rozhodnutí, řídit emoce, rozumět a kontrolovat naši pozornost, reakce a impulzy. Prefrontal cortex neovlivňuje přímo to, co děláme, ale shromažďuje informace, třídí je, dává dohromady a analyzuje za účelem dosažení správného rozhodnutí. Meditace tuto oblast aktivuje.

 

Jak mozek vytváří relaxaci

Užíváme-li mozek během meditace, snižuje se nám krevní tlak i srdeční tepy. Jakým způsobem mohou naše myšlenky ovlivňovat srdeční rytmus a meditace uklidňovat?

Odpověď lze nalézt v přední části mozku zvané cingulated cortex, oblasti spojené s pozorností a emocemi. Tato oblast ovlivňuje autonomní funkce našeho těla jako srdce, plic nebo činnost střev. Japonští výzkumníci měřili mozkovou frekvenci (EEG) a srdeční frekvence (EKG) během meditace. Zjistili, že kdykoliv meditace posiluje theta vlny v předním cingulated cortex, dochází současně ke změnám srdečního tepu, které jsou typické pro relaxaci.

Zdá se, že zvýšené theta vlny v cingulated cortex vyvolané meditací relaxují činnost našeho srdce. Vzorce mozkových vln během meditace se liší od těch, které jsou vytvářeny ve spánku. Pomocí meditace navíc dokážeme dosáhnout vědomé kontroly nad naší mentální činností, což ve spánku není možné.